Ze zacatku se omlouvam za diakritiku, moc me nebavi a nemam ji rad.

Nebudu psat o cem tenhle blog bude ale rovnou se do toho pustim. Je zvlastni jak colvek vnima vse kolem sebe a jak  zivotni zkusenost umi zmenit uhel pohledu na veci co predtim byly tak zrejme. At tou situaci je zmena prace, zivotni partner ktereho potkate kdyz stojite frontu na kafe ve Starbucks nebo jen film na ktery jdete do kina s kamarady. Dene se v praci potkavam s lharema , zlodejema nebo narkomanama a samozrejme take s hrstkou slusnych lidi. V praci jsem uz pres rok a dost me to obrnilo a donutilo dospet, donutilo me to zacit premyslet. Proto jsem si zalozil blog, nikdy jsem nepatril a ani asi nebudu patrit k buh vi jakym spisovatelum a moje ucitelka ze stredni by nad chybami v tomto clanku zaplakala. Dulezite je ze se aspon anonyme zkusim nastinit ze zivot neni jen o okamziku radosti ale take plny strasti a ztrat. Hodne ctenaru to moc dobre vi... tak se tim nenechte znicit. --- LIVE IS BITCH so FUCK IT